5. února 2016

O hledání práce vol. 1

Víte, fakt je to na pytel. A i v hlavním městě!
Znovu se vracím ke svému dřívějšímu příspěvku a k bědování nad tím, jakouže to nepoužitelnou životní výbavou jsem se to obklopila při volbě vysoké školy.
Ne že by mě nebavila.
Bavila! Dokonce hodně.
A hodně jsem se toho naučila.
Ve výsledku jsem ale jenom Nic s titulem. Produkt hyperbolizovaných představ rodičů se středoškolským mindrákem. (Nic ve zlém, vím, že jste to mysleli dobře). (A taky vím, že velký díl viny spadá na moje bedra).




29. ledna 2016

Jak si myška s debilním oborem hledá práci

Tak aby bylo jasno, nemyslím si, že můj obor, kterému jsem věnovala (teď už) šest let svého času je debilní. Ale většina společnosti ho tak vnímá. Debilní filosofové a debilní feministky. Kdybyste jen věděli, jakou jsem měla radost, když jsem zjistila, že Cheryl Strayed, jejíž knížku Divočina jsem si zamilovala (a film s Reese Selžicovou byl taky parádní), studovala přesně to samé - kombinaci filozofie a feminismu.



19. ledna 2016

Fitness smrdí!

Hej víte co je fakt trapný?
Ten můj zadek! :D
A teď se nechystám kňourat nad svojí postavou, spíš jen jsem fakt naštvaná na to, že nemůžu přijít na způsob, jak dát svému tělu to, co potřebuje.



9. ledna 2016

Variace na monogamní téma

Doufám, že Vám nevadí, že budu psát také o vztazích a o sexu. Je to řece jenom dost důležitá část toho, kým jsem, takže občas vám sem frknu i něco na toto téma.
A začnu třeba dnes.
Pravá láska je jen jedna, vztahy jsou monogamní,... však já vím.
Ale upřímně, když máte možnost promluvit anonymně - máte to tak doopravdy?

6. ledna 2016

(Strašidelná) pohádka o tom, jak jsem si vybírala vysokou školu

Ahoj souputníci, taky vám doma od malička věšeli na nos bulíky s tím, že půjdete na vysokou školu a o peníze nebudete mít nouzi?
Jako kdyby každá generace byla úplně praštěná a neschopná samostatně myslet. Včetně mě, samozřejmě. Takže jsem jako nadprůměrně chytrý dítě šla na nejlepší základku našeho pidiměsta a po ní následoval pochopitelně gympl. A co po gymplu? Přihláška na vysokou školu byla pro mě tehdy nevýslovná pruda, kdybych ale dneska mohla promluvit svému osumnáctiletému já do duše, znělo by to asi takhle:


"Holka, nenech se zmást, upisuješ se ďáblu. Co kdybys teď ten papír hezky vzala a spálila? Popros maminku a tatínka a řekni jim, ať vypláznou pár tisíc na letenku, a jeď někam do zahraničí - na studijní pobyt nebo dělat au-pair, to je jedno. Nech si hlavně dost času BEZ ŠKOLY na to, aby sis uvědomila, co tě baví, v čem jsi dobrá a jaký máš o sobě představy o budoucnosti. když to nevíš teď, do ničeho se nepouštěj. A rzhodně to nevyplňuj jenom proto, že se to teď vyplňovat má!"



5. ledna 2016

Asi se na to rovnou vrhnu

Žádné dlouhé cavyky kolem toho, aneb jak říká moje BíeF "Žádný sraní s mladou paní" - bez dlouhých úvodů a složitých fráziček. Tohle je můj blog. A budu vám v něm psát o tom, jak se mladá a nepřipravená holka rozkoukává v městských rytmech.


top navigation