5. února 2016

O hledání práce vol. 1

Víte, fakt je to na pytel. A i v hlavním městě!
Znovu se vracím ke svému dřívějšímu příspěvku a k bědování nad tím, jakouže to nepoužitelnou životní výbavou jsem se to obklopila při volbě vysoké školy.
Ne že by mě nebavila.
Bavila! Dokonce hodně.
A hodně jsem se toho naučila.
Ve výsledku jsem ale jenom Nic s titulem. Produkt hyperbolizovaných představ rodičů se středoškolským mindrákem. (Nic ve zlém, vím, že jste to mysleli dobře). (A taky vím, že velký díl viny spadá na moje bedra).






Ano, dnešní příspěvek je lehce velmi negativistický. Protože mě zase nevybrali!
Víte, jak jsem vám povídala o té príma pozici, na kterou se hlasím? Jo! A přestože z pohovoru jsem si odnesla relativně uspokojivý pocit, tak to nestačilo.

EjdžÁrák: "Výběrem prošli kandidáti, kteří představovali adekvátní poměr směsi zkušeností, vzdělání a praxe."

Sára: "Give you hell".


Achjo. takže si dávám veřejný závazek, že v nadcházejícím půlroce si najdu práci. A budu pravidelně kontrolovat všechny nabídky, pravidelně se na ně hlásit a ne to věčně odkládat na neurčito.

Následující nejbližší postup:
1. Přihlásím se na tu další pozici, kterou jsem až doposud odkládala
2. Zapracuji na svém rétorickém projevu
3. Na všechno se vyseru a začnu podnikat.

God Save the Queen. Amen.




4 komentáře:

  1. Pokud tě obor bavil a hodně ses naučila tak není důvod toho litovat, právě naopak. Litovat můžou ti, co studovali něco co je nebaví kvůli větší možnosti uplatnění nebo kvůli rodičům. Práci si určitě najdeš, ale nesmíš to vzdávat pokaždý, když se ti někde zavřou dveře. Připrav se na to, že hledání může být na chvíli práce samotná a zavřených dveří může být spoustu, ale jednou to přijde a když to nevzdáš, podaří se ti dostat tam, kam chceš :)

    OdpovědětVymazat
  2. Jsme na to stejně - nechtěli mne vzít ani do kravína, že prej mám moc dobrý životopis a mám přenechat místo někomu, kdo se na trhu práce neuplatní tak dobře jako já ...

    OdpovědětVymazat
  3. Vitaj v klube.=D Tu je ďalšia absolventka filozofickej fakulty.=D Nakoniec som skončila ako živnostník. Pre niekoho som mala málinko praxe, niekomu to bolo jedno, pre iného som bola priveľmi premotivovaná, keď som sa pýtala na možnosti postupu v priebehu najbližších rokov(!!!), inde som bola veľmi atypická (doslova).... pre mňa to však bolo frustrujúce obdobie, no hlavne sa netreba vzdávať, lebo človek nikdy nevie ako je blízko. Mne sa po troch mesiacoch hľadania napokon nakopili hneď tri ponuky - z toho dve neisté a jedna práca, ktorú som naozaj chcela robiť ale za malý peniaz. Takže to bola zasa dilema, čo uprednostniť či to risknúť alebo ísť na istotu.... človek si nevyberie. Držím palce.=)

    OdpovědětVymazat

top navigation